Zamyšlení po další velké vodě

22. 5. 2010

S odstupem několika dní se zamýšlím nad situací po dalších povodních, tentokráte ne stoletých, ale asi jen padesátiletých. Na Valašsku se jedná již o třetí větší záplavy od roku 1997 – tedy za pouhých čtrnáct let….

Opět se ozývají hlasy, které obviňují z nečinnosti stát a především politiky, pak lidi, kteří bydlí v záplavových oblastech, proč tam pořád bydlí….Letos jsem zatím neslyšel nadávání na ochranáře a jejich bránění tzv. protipovodňovým opatřením…..A co jsou tato dle představ mnohých starostů obcí a měst, vodohospodářů, projektantů vodních děl a ministerstva zemědělství ?

Co se navrhuje dělat (myšleno pořád postaru):

– zprůtočňování vodních toků – to aby těm pod námi rychleji přitekla velká voda a měli méně času se na ni připravit, odtok vody by se měla naopak zpomalovat, nyní lze z evropských fondů získat peníze na obnovu původních křivolakých tras vodních toků (již se letos realizuje v CHKO Poodří)

– výstavba protipovodňových hrází – mají určitě svůj význam, ale mnohé naopak vodu přivedou do míst, kde to není vhodné – viz několik případů nutných odstřelů a probourání těchto hrází za nynějších povodní

– výstavba tzv. suchých poldrů – snad účinné, ale je nutné třeba u Teplic nad Bečvou posoudit vliv tohoto záměru na životní prostředí, tedy hlavně na floru a faunu a také na spodní vody a především zásoby cenné kyselky používané ve zdejších lázních. Zajímavé je, že se zamlčuje, co je hlavně za nerealizací tohoto záměru – jedni z těch hlavních vlastníků pozemků, kteří je odmítají prodat…jsou majitelé chat postavených často načerno u bývalých štěrkoven v Miloticích nad Bečvou a Hustopečích nad Bečvou, které hyzdí krajinu, chataři znečisťují okolí a devastují přilehlé lesy…Je zajímavé, že v roce 1997 došlo k velmi rychlé obnově zdevastovaného areálu za peníze náš všech….To panoptikum stavení, kůlen, chat a chatiček mnohdy velmi kýčovitých ba přímo nevkusných by mohlo být námětem na několik článků a snad i na nějaký film….

– výstavba přehrad – tak o tom zatím není slyšet,ale dá se čekat, že za pár týdnu se opět objeví záměr na výstavbu mnoha přehrad po celé republice, který byl silně omezen na nátlak obcí – tehdy se argumentovalo oteplováním klimatu a menším množstvím srážek

– zcela mimo realitu je návrh prosazovatelů megalomanského záměru na výstavbu kanálu Dunaj–Odra Labe jako protipovodňového opatření….To snad ani nemá smysl komentovat…

Co by se především mělo dělat ?

– obnovit zdravé a více přírodě blízké lesy v horách a v podhůří, především přeměnou smrkových monokultur směrem ke smíšeným lesům, dbát o přípravu lesních cest před mýtní těžbou, často se jede traktory jen po půdě (nyní se urychluje odtok a eroze půdy)

– zpětně postupně realizovat prodloužení regulovaných krátkých betonových toků a to i těch malých směrem k více přírodním, meadrujícím, s menším podílem tvrdé regulace a možnostmi rozlivů do volné krajiny v místech, kde to neohrozí lidské stavby ani polní kultury…

– realizovat opatření v nelesní krajině výsadbou liniové zeleně, mnohde obnovou mezí a remízků, vytvářením zasakovacích pásů…

– v lidských sídlech a především ve městech vytvářet podmínky pro snižování povrchového odtoku vody vytvářením zasakovacích míst na nových parkovištích, chodnících, kolem cest….program RainDrop se rozvíjí i u nás – ve Vsetíně již byl realizován pilotní projekt a další se připravují….

– nepovolovat výstavbu v zátopových oblastech, protože zatím nevíme, jaké srážkové extrémy přinese postupující globální změna klimatu, proto i výstavba protipovodňových hrází je z tohoto pohledu ne zcela účinným opatřením, což se mnohde potvrdilo i nyní

– v místech rozlivů padesátiletých vod v nivách větších i regulovaných řek nepovolovat zornění a tyto pozemky zatravnit a využívat jako louky nebo pastviny, případně zalesnit

– výstavba tzv. suchých poldrů – snad účinné opatření, ale je nutné třeba v území mezi Hustopečemi nad Bečvou a Teplicemi nad Bečvou posoudit vliv tohoto záměru na životní prostředí, tedy hlavně na floru a faunu a také na spodní vody a především zásoby cenné kyselky používané ve zdejších lázních. Zajímavé je, že se zamlčuje, co je hlavně za nerealizací tohoto záměru – jedni z těch hlavních vlastníků pozemků, kteří je odmítají prodat…jsou majitelé chat postavených často načerno u bývalých štěrkoven v Miloticích nad Bečvou a Hustopečích nad Bečvou. Tato stavení hyzdí krajinu, chataři znečisťují okolí a devastují přilehlé lesy…Je zajímavé, že v roce 1997 došlo k velmi rychlé obnově z velké části zdevastovaného areálu povodní za peníze náš všech….To panoptikum stavení, kůlen, chat a chatiček mnohdy velmi kýčovitých až přímo nevkusných či dokonce odpuzujících by mohlo být námětem na několik článků a snad i na nějaký film….

A nakonec ?

Domnívám se, že nelze jednoduše odsuzovat obyvatele Troubek za setrvávání ve své rodné vesnici a výstavbu domů na místech, kde byla katastrofální povodeň v roce 1997 a ještě sto let předtím. Problém je daleko složitější….Málokdo zachytil slova některých obyvatelek Troubek stěžujících si na to, že protipovodňová hráz vybudovaná po povodních 1997 se protrhla ve stejném místě. Přitom síla vody byla menší – letos nepřitekla současně řekou Moravou velká voda z Jeseníků…Takže opět starý známý český šlendrián…Viník nekvalitní práce se nejspíše opět nenajde…Ale to již známe z přehrad stavěných ke konci minulého století – i hráz přehrady Stanovnice u Karolinky prý nebyla realizována přesně dle závazných technologických postupů.

Karel Pavelka, zoolog a ekolog

(Autor článku byl v týmu, který zpracovával vliv záměru výstavby kanálu Dunaj – Odra – Labe na životní prostředí pro Ministerstvo životního prostředí, zpracovával téma „Vliv na ptačí faunu v CHKO Poodří“)