16. 12. 2012
Výstavba nového hypermarketu Tesco na Ohradě je opět blíž. Tělovýchovná jednota MEZ Vsetín a Družstvo Sokolovny schválili prodej pozemků na Ohradě a pokud dojde k dohodě s představiteli Zlínského kraje o výstavbě tělocvičny u gymnázia, realizaci projektu zřejmě nic nestojí v cestě. Strana zelených vystupuje trvale proti tomuto záměru. V tomto článku rekaputulujeme zásadní výtky k celému projektu a přidáváme náš pohled na celý problém.
1 – Zátěž pro životní prostředí
Podle podkladů investora bude k areálu přijíždět 1500 osobních a cca 5 nákladních vozů denně. To bude znamenat zvýšení hluku a emisí pro obyvatele domů na ulici Generála Klapálka, Ohrada a částečně Luční a Horská. Občanům těchto lokalit se zhorší kvalita života, klesne cena nemovitostí a pozitiva jim nový areál nepřinese přímo žádná. Občané již v roce 2011 vyslovili se záměrem nesouhlas formou petice. Už tak přetížená doprava bude ještě více hustější.
2 – Výrazné narušení rekreačního charakteru území
V současné době je jak sportovní areál (tedy jeho část mimo fotbalový stadion: tenisové kurty, hřiště Atletico Vsetín, beach volejbal), tak celá oblast okolo řeky Bečvy (cykostezka, splav) jediným takto uceleným rekreačním areálem ve městě. Přivedením 1500 automobilů do bezprostřední blízkosti se tento jeho charakter výrazně naruší. Cyklostezka je nástupním bodem nejen pro trasy do Velkých Karlovic, ale i pro nově připravovanou trasu směrem na Horní Lideč, která provoz cyklistů v těchto místech ještě zvýší. Využití prostoru pro komerční aktivity naruší klidný charakter oblasti, která je využívána stovkami obyvatel města i jeho návštěvníků pro rekreační a sportovní aktivity. Využití prostoru by mělo směřovat spíše pro navázání na tyto rekreační, sportovní a turistické aktivity a nikoli na činnost, která je s nimi v protikladu.
3 – Nepříznivý vliv na ekonomiku a zaměstnanost města
Hustá síť hypermarketů v Česku nejen že nepředstavitelně mění tvář krajiny a našich měst, ale hlavně devastuje společnost samu ve své podstatě. Studie prokazují, že na dvě pracovní místa v nově otevřeném hypermarketu přibudou v nejbližších 6 měsících ve městě tři noví nezaměstnaní (ať už pekařka, balička sýrů v místní mlékárně, řidič rozvážející rohlíky…). A po dalších 6 měsících dokonce téměř čtyři (číšník v místní restauraci, taxikář, prodavačka večerky, holič atd). Velké řetězce si mohou dovolit nasadit „predátorské ceny“ i masivní reklamní kampaně, kterými likvidují menší obchodníky, kteří si je nemohou dlouhodobě dovolit.
Je prokazatelné, že zaměstnanci v těchto řetězcích mají podstatně nižší příjmy, než lidé zaměstnaní v drobných provozovnách, prodejnách, či drobní živnostníci ve službách, čímž se rapidně snižuje koupěschopnost obyvatelstva. Společnost v daném regionu se tímto dostává do spirály propadu střední třídy.
Snižují se automaticky též příjmy do veřejné pokladny – jak daně z příjmu v maloobchodu, tak i z příjmu samotných občanů, protože kde nic není, není taky co vzít. Zaměstnanci těchto hypermarketů často pracují v podmínkách na samé hraně lidské důstojnosti. O kvalitě produktů prodávaných v těchto řetězcích bylo v minulých měsících ve sdělovacích prostředcích i ve veřejných diskuzích řečeno mnoho, a přesto nezaznělo, že tyto řetězce tlačí až mafiánským způsobem na samotné výrobce potravin, což dokazuje nejedna studie na toto téma.
Nelze připustit, že samotná konkurence více subjektů ve městě je jednoznačně pozitivem – na jednu stranu může přinést další cenovou válku a nižší ceny pro spotřebitele, na druhou stranu se tlak na nízké ceny projeví jak v nedůstojných podmínkách zaměstnanců, tak v tlaku na nízkou cenu a tedy i nízkou kvalitu u dodavatelů. Další konkurence tak nevede k jednoznačně pozitivnímu směru, jak by tomu mohlo být např. při otevření restaurace (kde konkurence motivuje k vyšší kvalitě služby), ale k výrazně negativním dopadům. Jak se navíc ukazuje, již několik řetězců se z ČR jako důsledek konkurenčího boje stáhlo (Delvita, Julius Meinl, Carrefour) a po mnoha z nich zůstaly nevyužité nevzhledné haly supermarketů.
Odkazy na studie o neprospěšnosti hypermarketů:
Ojedinělý výzkum: Hypermarkety škodí přírodě i lidem
Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu
Návrh využití lokality
Ideálním řešením by byla revitalizace prostoru v souladu s jeho dosavadním využitím – tedy kombinací rekreační a sportovní funkce. Domníváme se, že zastavění areálu hypermarketem je krátkozraké a ve střednědobém horizontu, po odeznění hospodářské krize, bude prostor relevantní rekreační areál městu výrazně chybět.
Je evidentní, že po výstavbě umělého trávníku u průmyslovky a rekonstrukci fotbalového hřiště Tyršova nebude již potřeba fotbalového hřiště. K diskusi se tak nabízí možnost nabídnout plochu i stávající stavby investorovi pro širší záměr v oblasti trávení volného času s kombinací s přiměřenými komerčními aktivitami (hotel, wellness, zábava). Např. aktivita typu zlínského centra Galaxie, které na jednom místě představuje prostor pro kompletní služby rodinné dovolené (vnitřní dětské hřiště, restaurace, hotel, venkovní posezení, sportoviště). Takový areál v sobě spojuje jak funkci komerční, kdy se nejedná o samotné sportoviště, které si na sebe nevydělá, ale komerční objekt, tak funkci rekreační, kdy dochází k přirozenému spojení výhod lokality v podobě již existujících sportovišť či napojení na cyklostezku. Důraz na cyklisty navíc vzroste po realizaci připravovaného bike parku v Semetíně, který přiláká do města další vyznavače tohoto sportu. Vsetín jiné podobné místo na svém území nemá a po výstavbě hypermarektu již nikdy nebude mít.
Součástí podobného areálu by případně mohl být záměr vystavět koupaliště, kdy by toto jako součást širšího komplexu bylo atraktivnější i efektivnější, než malé rekonstruované koupaliště bez dalších služeb, jako je tomu v případě koupaliště u průmyslovky.
Část záměru by také bylo možné vytvořit a realizovat cestou komunitní spolupráce. Že je to možné ukazuje rekonstrukce hřiště TJ Atletico, na kterém se jeho členové a příznivci podíleli mnoha hodinami dobrovolnické práce a sehnali si i vlastní zdroje peněz na rekonstrukci. Jsme přesvědčeni, že podobný model by se dal použít i pro další sportoviště, na které nebude možné sehnat jednorázové investice, případně pro doplňkové využití prostor, například formou komunitní zahrady, přestože to samozřejmě není jednoduché.
Jako nejvhodnější forma investice se potom jeví kombinace evropských zdrojů, soukromého investora a investice města, zejména v podobě potřebného koordinátora jednotlivých aktérů. V našem regionu působí v oblasti cestovního ruchu několik investičních skupin, kterým by bylo možné záměr pro zhodnocení nabídnout.
Odkazy na podobné projekty:
Zábavní centrum Galaxie Zlín
Rožnovské pivní lázně
Podrobné informace a vizualizace projektu hypermarektu Tesco, stejně jako postoj při schvalování územního plánu, najdete v našich dřívějších článcích:
Hypermarket Tesco na Ohradě se stává realitou. Přibude 1500 aut denně a Vsetín Testo nepotřebuje